Nehody

http://www.novinky.cz/domaci/166495-motorkarum-hrozi-kvuli-nehodam-tvrdsi-podminky-v-autoskolach.html

K tomuto článku mám svůj "velectěný a neskromný" názor. Poněkud liberální, možná drsný. Myslím si totiž, že je zbytečné rozhodovat za lidi věci, které si má každý zvážit sám. Jestliže mladí sedají na motorku a rozsekají se kvůli své blbosti, je to prostě jejich vlastní chyba a ne chyba výcviku v motoškole. Každý, kdo si na motorku sedá ví, že riziko je větší než u automobilu, a také každý ví, že musí mít zkušenosti. Nedokáži přesně posoudit, jestli začátečník na 300ccm, 600ccm či 1200ccm je skutečně rozdíl. Myslím si však, že není. Zabít se dokážeme na jakékoli motorce. Jsme to přeci my, kdo drží brzdu a plyn, ne motorka.
Problém je celkově v mentalitě nás řidičů, ale lidí celkově. Člověk evolučně není stvořen pro rychlosti už od 50km/h. Prostě se může stát, že nestihneme reagovat a být pozorní už z toho důvodu, že nás pro to příroda nevybavila speciálními receptory. Kdo ví, možná to přijde za 100, 1000 let (to už budeme řídit stíhačky :-)). Druhý problém, ten v naší mysli, se týká všech řidičů. Nejeden motorkář totiž doplatí na řidiče automobilu, který se chová nepředvídatelně a zbrkle. Sami posuďme, kolikrát jsme se rozhodli odbočit na poslední chvíli a jako na potvoru zrovna vlevo?
A tak nevidím řešení ve všemožných zákazech, drsných a drsnějších kampaních, speciálních výcvicích. Kampaň má výhodu v tom, že vyvolá diskuzi. A diskuze nás nutí přemýšlet o našem jednání na silnici - a to je potřeba. Každé rozhodnutí v našich životech musí vycházet z nás, aby opravdu bylo interiorizované, z naší vůle, kvalitní a pomáhající. To je podle mě jediná cesta, jak dosáhnout relativně zdravých řidičů. A na druhou stranu - jestliže hodlám jet nebezpečně, tak si nesmím stěžovat na zranění či smrt, popřípadě trest za porušení zákona. Taková je cena. Může se stát, že nakonec je nehoda na první pohled náhoda, budiž. Možná jsme zrovna přeci jen za nehodu moc nemohli - prostě se tam ten druhý náhle zjevil, auto udělalo něco, co ještě neudělalo. Ale je potřeba se v tomto případě také ptát, zda jsme vždy jezdili poctivě? A odpověď prostě u 99% lidí zní, že nejezdili. Jen jsme zrovna měli štěstí, že se nic nestalo v těchto případech.
Nekonec by možná mohlo fungovat i to, že by nebyla žádná policie, která by dohlížela nad silnicemi, ale zůstaly by jen předpisy pro fungování provozu. Stopky, přednosti...ovšem nikoliv omezení rychlosti apod. Proti tomu ale vždy bude stát zásadní argument - jízda je totiž nebezpečná nejen pro řidiče, ale i lidi kolem. A já nechci, aby kdokoli z mých známých nebo já přišel o život kvůli tomu, že někdo jiný byl ochotný jít do krimu za nebezpečnou jízdu. Hold, nejsme dostatečně zodpovědní. To je bohužel evoluční výbava, které lidstvo nejspíš nikdy nedosáhne. Což je dobře. A proto je potřeba mít instituce, které budou mít zodpovědnost v popisu práce - aby jí byly vybaveny a také ji vynucovaly na druhých. Každý po tom vnitřně toužíme - když ne kvůli sobě, tak kvůli druhým.
Chci ale dodat ještě jeden můj osobní postřeh. Motorkář se dokáže často zrušit pro nebezpečnou jízdu. Ano, také ohrožuje své okolí. Ale co jsem si všiml, tak mnohem méně, než riskující řidič automobilu. Myslím si tedy, že pro lidi, kteří více riskují, by mělo být morální povinností pořídit si spíš než rychlé auto, rychlou motorku.
Závěr pro mě tedy zní: zodpovědnosti se naučíme jen tehdy, když budeme mít prostor, kde ji uplatnit. Jestliže na každou oblast, v níž lze uplatnit svoboda, bude existovat zákon, dosáhneme pouze toho, že jej lidé budou nuceni porušovat. A tak je dle mého názoru zbytečné regulovat získání motocyklu speciálními čekacími dobami. Na auta nic podobného není a je lepší, když se zabije mladý motorkář sám, než aby v autě vzal více lidí s sebou. Na druhou stranu motorkáři jsou fajn lidé a neměli by zbytečně získávat Darwinovu cenu. Jejich geny prostě lidstvo potřebuje pro dynamiku jež je v nich zakódována. Mluvme tedy dostatečně nahlas o rizicích, upozorňujme nejen motorkáře, ale i řidiče automobilů, že jízda na motorce má svá rizika. A potom nechme prostor, ať si každý v sobě ukotví sám své chování na strojích nesoucích riziko.