Petice proti učiteli

Tak tady máme takovou malou petici, kterou vytvořili studenti mého bývalého gymplu proti učiteli dějepisu. No a protože mi to přijde jako docela dobrá reflexe a příklad pro učitele, čeho se mají vyvarovat, tak to uvedu i na blogu.


Vážený pane řediteli,
minulý školní rok jsme si stěžovali na pana profesora ..., ale protože se situace nevyřešila, musíme to udělat znovu. Některé z nás dějepis zajímá a budeme ho potřebovat pro další studium, ale způsob výuky pana ...nás od toho spíše odrazuje. Neumí se vyjadřovat, neustále se zasekává, přeříkává, přeskakuje v učivu. Jeho výklad je celkově zmatený, nesouvislý a nesrozumitelný. Navíc používá jinou učebnici, než je předepsaná v učebních osnovách. Na náš protest proti opakování učiva, které jsme ještě neprobrali a které přeskočil, odpověděl: „To jsme si neříkali, ale musíte to umět.“ Poslední dobou nám často dává za domácí úkol udělat si výpisky z celých kapitol, které bychom vzhledem k jejich délce možná nestihli probrat ani za jednu vyučovací hodinu. V hodině začne probírat další učivo a potom se zase vrátí k tomu, ze kterého už máme zápis, a chce, abychom si zapisovali další informace.

Testy jsou nespravedlivé, při kontrole správných odpovědí se několikrát ukázalo, že jedna skupina má jednodušší otázky. Když jsme ho na to upozornili, odpověděl, že on nemůže udělat testy, které by byly vyrovnané. Zadání jsou nejasná, vyhovuje více odpovědí, o kterých s námi pan ... nechce diskutovat.
Tento rok přišel s novým nápadem tvorby prezentací. Skupinka tří lidí si vybere kapitolu z učebnice, jeden udělá výtah a výpisky, druhý udělá prezentaci, kterou později prezentuje před tabulí, a třetí ji namluví. Přitom známku dostane jenom ten, který prezentuje. Pan profesor má chyby ve svých zápisech, kdo má jaké téma a potom se s námi nemůže dohodnout. Některým žákům dovolil odložit prezentaci, když ji ještě neměli připravenou a jiným dal pětky za nesplněný úkol.

V pátek 16. 11. nám pan profesor Lepší v sociologii krátce povyprávěl o událostech, které se staly 17. listopadu 1989. Poprosili jsme o totéž i pana ... v dějepisu. Oba výklady byly nesrovnatelné. Pan Lepší nám řekl všechny podstatné informace, přidal nějaké zajímavosti, vlastní zážitky, to vše jasně, souvisle a srozumitelně, zatímco pan ... začal nejdříve vyprávět o politických událostech v Rusku, o frontách na tropické ovoce, velkou oklikou se dostal k 17. listopadu, ale za celou dobu v podstatě neřekl nic důležitého, nic, co by se dalo zapamatovat. Každý si tak mohl udělat představu o rozdílu ve výkladu pana Lepší a pana ....
Tím nechceme říct, že by snad pan ... nevěděl, o čem mluví, nebo že by neměl potřebné znalosti. Jeho způsob výuky se ale zřejmě už nikdy nezmění. Víme, že bychom se měli snažit především sami, ale učitel by nám to měl alespoň trochu usnadnit, říct nám něco víc, než máme v učebnici.

Zatím se zdá, že pan ... nám to spíše ztěžuje. Dějepis je předmět, který může být oblíbeným nebo alespoň zajímavým, hodiny pana ... jsou všechny stejné, nezáživné a jeho způsob výuky nás nepřinutí k přípravě ani k pozornosti v hodině. Při výkladu pana Lepší si nikdo nedovolí rušit, ale v dějepisu probíhá volná zábava, pan ... si neumí zjednat pořádek a autoritu.
Přiznáváme, že se opravdu neučíme a při přípravě do školy dáváme přednost předmětům, které nás baví nebo ve kterých nám hrozí zkoušení nebo testy. Dějepis je bezpochyby důležitý předmět, ale nemáme žádnou motivaci se do něho učit.
Pokud by to bylo možné, byli bychom velice rádi, kdyby u nás došlo na místě učitele dějepisu k výměně pana profesora ... za pana profesora Lepší . Chápeme, že to není jednoduché, ale pokud by to bylo opravdu možné, uvítali bychom tuto změnu alespoň od příštího školního roku.

Děkujeme za pochopení.
Ve Zlíně 21. 1. 2008
Žáci 2. A